Menu
Všichni sportovci mají touhu se zlepšovat. Chtějí být silnější, vytrvalejší, rychlejší, chtějí se učit novým dovednostem nebo zdokonalovat dovednosti stávající. Jednoduše řečeno, jsou schopni dělat téměř vše pro to, aby se posouvali vpřed. Bez cíleného tréninku, pravidelného učení a dostatečné regenerace se ale dlouhodobě posouvat nelze. Všichni máme určitou pracovní kapacitu, pomyslnou sklenici, kterou plní tréninky, stres a ostatní aktivity našeho života. Naše tělo akumuluje únavu a po náročných trénincích potřebuje odpočívat. Přidat si další trénink by mohlo být spíš ke škodě než ku prospěchu. Nebo ne? Lze se zlepšovat i když nejsme (fyzicky) na tréninku?
Pracovat na svých sportovně specifických dovednostech můžeme kromě reálného tréninku i prostřednictvím imaginace. Proces, který využívají snad všichni vrcholoví sportovci napříč různými sporty. Díky imaginaci jsme schopni vytvářet mentální reprezentace různých motorických (i kognitivních) úkonů a tím nám umožňuje prožívat a procvičovat dovednosti i mimo fyzický trénink bez pocitu fyzické únavy.
Náš mozek nedělá rozdíly mezi reálnou zkušeností a její představou. Aktivuje stejné oblasti mozku, jak při reálném, fyzickém výkonu tak při jeho představě. Neuronální dráhy, které umožňují svalům vykonání zamýšleného pohybu jsou posilovány jak prováděním daného pohybu fyzicky, tak prováděním jeho imaginace. Čím více času pak věnujeme tréninku – ať už fyzickému nebo mentálnímu – komunikace dané informace je pro mozek snažší a pohyb se stává rychlejší a přesnější. Takový jaký ho chceme mít.
Všichni sportovci mají touhu se zlepšovat. Chtějí být silnější, vytrvalejší, rychlejší, chtějí se učit novým dovednostem nebo zdokonalovat dovednosti stávající. Jednoduše řečeno, jsou schopni dělat téměř vše pro to, aby se posouvali vpřed. Bez cíleného tréninku, pravidelného učení a dostatečné regenerace se ale dlouhodobě posouvat nelze. Všichni máme určitou pracovní kapacitu, pomyslnou sklenici, kterou plní tréninky, stres a ostatní aktivity našeho života. Naše tělo akumuluje únavu a po náročných trénincích potřebuje odpočívat. Přidat si další trénink by mohlo být spíš ke škodě než ku prospěchu. Nebo ne? Lze se zlepšovat i když nejsme (fyzicky) na tréninku?
Pracovat na svých sportovně specifických dovednostech můžeme kromě reálného tréninku i prostřednictvím imaginace. Proces, který využívají snad všichni vrcholoví sportovci napříč různými sporty. Díky imaginaci jsme schopni vytvářet mentální reprezentace různých motorických (i kognitivních) úkonů a tím nám umožňuje prožívat a procvičovat dovednosti i mimo fyzický trénink bez pocitu fyzické únavy.
P – Physical / Fyzická stránka
Během imaginace bychom měli vyvolat obraz fyzického stavu, který je co nejbližší fyzickému stavu při provádění dané aktivity v reálu. Co máme na sobě? Jsme zadýchaní? Zpocení? Máme v rukou nějaké sportovní náčiní? Jak je těžké? Jak je v ruce cítit jeho povrch?
P – Enviroment / Prostředí
Imaginace by měla zahrnovat i obraz prostředí, ve kterém danou aktivitu provádíme. Kde se přesně nacházíme? Jsou tam diváci? Jsou slyšet? Co ještě slyšíme kromě diváků? Cítíme nějaké vůně? To vše bychom se měli snažit do imaginace zakomponovat. A pokud je to možné, můžeme imaginaci provádět přímo v daném prostředí.
T – Task / Úkon
Jaký specifický úkon provádíme? Je to fotbalová klička? Breakaway v hokeji? Přechod z pozice do pozice v grapplingu nebo pokročilý footwork v boxu? Ať už je to cokoli, náš mentální obraz by měl odpovídat danému specifickému úkonu. Úkon je třeba představovat vždy bezchybně, detailně a doporučuje se ho pojmenovat v imaginaci stejně jako v realitě.
T – Timing / Čas
Časem myslíme rychlost provedení imaginace. Ta by měla být prováděna v reálném čase vzhledem k tomu, že načasování je při provádění určitých sportovních výkonů klíčové. Občas lze však využít zpomalení při učení motoricky obtížnějších úkonů, které nám ještě nejdou tak dobře a chceme vypilovat detaily.
L – Learning / Učení
S tím jak se učíme a zlepšujeme, bychom měli postupně aktualizovat naši imaginaci. Měli bychom do ní zakomponovat jak změny ve fyzickém stavu, tak úroveň dovedností či naši fyzickou zdatnost.
E – Emotion / Emoce
Emoce hrají při výkonu významnou roli a tak je vhodné v rámci imaginace navodit emoce, které odpovídají emocím při reálném výkonu.
P – Perspective / perspektiva
Doporučenou perspektivou je pohled z první osoby, protože je bližší reálné situaci. Pohled z třetí osoby lze však občasně využít také například při odhalování chyb ve výkonu.
Autoři PETTLEP modelu dokonce doporučují v rámci fyzické stránky provádět imaginaci v oblečení, které při výkonu máte, s náčiním v ruce a v pozici, ve které se při výkonu nacházíte (příkladem nám může být stínový box). Pokud však s imaginací začínáte, je vhodné ji provádět v klidném prostředí, kde vás nikdo a nic nebude rušit. Schopnost soustředění může být zpočátku mírně omezená a bude se zlepšovat pravidelným tréninkem. Časem byste měli být schopni provádět imaginaci kdekoli, dokonce i s otevřenýma očima.
Jak může vypadat imaginace v praxi? Inspirovat se můžete jednoduchým protokolem níže.
Imaginace je mocným nástrojem, který sportovcům umožňuje zdokonalovat své dovednosti i mimo fyzický trénink. I když ho nemůže nahradit, slouží jako efektivní doplněk, který pomáhá sportovcům pracovat na svém vývoji i v době, kdy nemohou trénovat. Kombinace reálného tréninku s imaginací může sportovcům pomoci dosáhnout rychlejšího a efektivnějšího růstu.
https://www.birmingham.ac.uk/documents/college-les/sportex/imagery/introductiontoimagery-teachersnotes.pdf
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2667239122000260
https://is.muni.cz/th/muas8/Diplomka_IMAGINACE_KONECNA_VERZE.pdf
https://members.believeperform.com/imagery-in-sport-elite-athlete-examples-and-the-pettlep-model/
Bill Bordi
Lanny Basham
Huberman podcast