Co je reflektivní praxe?
Představte si, že přijdete domů na konci opravdu dlouhého tréninkového týdne, kdy se pokazilo vše, co mohlo – regenerace, výživa, sestavení tréninků, jednotlivé tréninkové jednotky, atd…. Když vejdete do dveří, narazíte na stroj času, který vás může vrátit do pondělního rána, abyste mohli celý týden prožít znovu. Tuto příležitost využijete k přemýšlení o tom, co všechno se pokazilo, co byste mohli udělat jinak a jak jinak byste to udělali, případně, co byste nechali stejně. Možná se to nezdá, ale jedná se o reflektivní praxi – přemýšlení o svých zkušenostech, abychom se z nich poučili do budoucna. V reálném životě pravděpodobně nemáte přístup k cestování v čase, ale i tak můžete pracovat na tom, abyste se stali reflektivním praktikem.
Reflektivní praxe je proces hodnocení a analýzy vlastního myšlení, chování a kroků. Jedná se hlubokou sebereflexi, kdy se člověk soustředí na to, co dělá, proč to dělá, jak to ovlivňuje jeho progres či výsledky. Reflektivní praxe se vyvinula v oborech, jako je učitelství, medicína a sociální práce, jako způsob, jak se poučit z reálných zkušeností. Lidé v těchto oborech přemýšleli o setkáních se svými studenty, pacienty nebo klienty, o tom, jak tato setkání probíhala a jaké poučení si z nich mohli odnést. Postupem času převzalo principy reflektivní praxe mnoho dalších oblastí.
Proč reflektovat?
Při cestě k dosažení vytyčeného svého sportovního cíle (turnaj, závody, zápasová váha, zlepšení fyzické kondice, zlepšení se ve cviku, atd…) nebo cíle svého klienta můžete být pravděpodobně velmi zaujati jednou tréninkovou jednotkou nebo jedním aspektem přípravy. Sportovní růst neznamená jen fyzický rozvoj nebo zlepšení techniky. Je to také o mentálním a emočním pokroku, který je pro dlouhodobý úspěch nepostradatelný. Reflexe vám umožní podívat se na věc z širšího hlediska a zlepšit rozhodování a reakce, techniku a taktiku, motivaci, sebevědomí, sebekontrolu a další.
Jak začít?
Otevřenost vůči zkušenostem může být charakterizována ochotou učit se nové věci a zkoušet nové metody. Sportovci a trenéři s vysokou úrovní této dimenze mají tendenci být kreativní a inovativní ve svém přístupu k tréninku. Při zhodnocování progresu je důležité stanovit si jasné cíle. Tyto cíle by měly být specifické, posuzovatelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené.
Pokud nejste zvyklí reflektovat, může být těžké zjistit, kde začít. Naštěstí existuje mnoho modelů, které lze použít jako koncept. V těchto modelech se často prolínají podobné fáze. Hlavní rozdíl je v počtu zahrnutých kroků a v tom, jak do hloubky se jejich tvůrci rozhodli být. Různé lidi budou přitahovat různé modely v závislosti na jejich vlastních preferencích.
Modely Reflekce:
Gibbův reflektivní cyklus
Tento model je jeden z komplexnějších modelů reflexe, ale může se stát, že vás uklidní, že máte k dispozici více fází procesu, které vás vedou. Tento model obsahuje šest fází:
Stejně jako u jiných modelů začíná Gibbův cyklus popisem reflektované události, u které se prvně zaměříte na pocity během i po ní. Další krokem zhodnotíte co bylo dobré nebo špatné. Na základě tohoto hodnocení situaci zanalyzujete a výsledkem bude plán s dalšími kroky, abyste dosáhli výsledku.
Velká Pětka
Dalším modelem, který byl vytvořen pro rozvoj profesionálního úsudku a rozhodování trenérů je “Velká Pětka” od Collinse a Collinse. Tento model má 5 faktorů otázek, které se dají adaptovat, dle dané situace a odborníka či sportovce:
Reflektivní techniky:
Reflektivní deník: Pravidelné zaznamenávání tréninkových dat, pocitů a poznámek může poskytnout cenný přehled o pokroku a umožnit identifikaci trendů a prostoru pro zlepšení.
Analýza videí a následná reflekce: Videorozbory umožňují detailně analyzovat techniku, taktiku a celkový výkon, ale také trenérské schopnosti. To může pomoci identifikovat chyby a oblasti pro zlepšení.
Konceptová mapa: Mapování pojmů je grafická technika, která se pokouší vytvořit kognitivní rámec v dané oblasti, aby bylo možné nahlédnout do chápání, přesvědčení a předsudků. Konceptové mapy vznikají hierarchickým mapováním pojmů, které jsou propojené šipkami s vysvětlujícími frázemi. Pojmové mapy jsou často zaměňovány s myšlenkovými mapami, ale nejsou s nimi totožné. Ty napomáhají rychlému brainstormingu myšlenek a formulaci jednoduchých asociací. Konceptové mapy jsou však reflexivnějším procesem, který klade důraz na to, „jak“ a „proč“ jsou vazby propojeny.
Jak začlenit reflexi do Vaší rutiny?
Abyste z reflexe měli skutečný prospěch, musí se stát pravidelnou součástí vaší sportovní/trenérské rutiny. Zde je několik tipů, jak začlenit reflexi do své každodenní praxe:
ZDROJE
Collins, Dave, and Loel Collins. “Developing Coaches’ Professional Judgement and Decision Making: Using the ‘Big 5’: Journal of Sports Sciences.” Journal of Sports Sciences 39, no. 1 (January 2021): 115–19. https://doi.org/10.1080/02640414.2020.1809053.
Partington, Mark, Christopher J. Cushion, Ed Cope, and Stephen Harvey. “The Impact of Video Feedback on Professional Youth Football Coaches’ Reflection and Practice Behaviour: A Longitudinal Investigation of Behaviour Change.” Reflective Practice 16, no. 5 (September 3, 2015): 700–716. https://doi.org/10.1080/14623943.2015.1071707.
Knowles, Zoë, Gareth Tyler, David Gilbourne, and Martin Eubank. “Reflecting on Reflection: Exploring the Practice of Sports Coaching Graduates.” Reflective Practice 7, no. 2 (May 2006): 163–79. https://doi.org/10.1080/14623940600688423.
Gray, David E. “Facilitating Management Learning: Developing Critical Reflection Through Reflective Tools.” Management Learning 38, no. 5 (November 2007): 495–517. https://doi.org/10.1177/1350507607083204.
https://libguides.cam.ac.uk/reflectivepracticetoolkit/models