Význam mobility rameního kloubu u over head sportovců (tenis, volejbal, házená, hod oštěpem a další)

Na obrázku můžete vidět tenistku, klientku mého kolegy Honzy Maršálka. Jistě jste si všimli v jaké pozici se nachází její rameno při servisu. Můžeme usoudit, že se jedná o její maximální vnější rotaci v abdukci. Pozice, ve které by se většina z nás možná zranila a ona v ní dokáže generovat sílu pro servis, který její protihráčka nemá šanci vybrat.

Funkční anatomie

Rameno je nejmobilnější kloub v těle. Pro svou optimální funkci vyžaduje správné zapojení kinetického řetězce, koordinovanou a kontrolovanou práci lopatky, vyvážené svaly rotátorové manžety, ale i strukturální predispozice.

Strukturu můžete do jisté míry ovlivnit, pokud hrajete tenis již od mala. Vaše rameno se přizpůsobí prováděnému pohybu a budete schopni dosáhnout větší vnější rotace. Nicméně zvýšená mobilita ramenního kloubu (vnější rotace v našem případě) s sebou zároveň přináší zvýšená rizika zranění. A to hlavně v případě, kdy je mobilita získávána na úkor stability. Člověk má největší sílu – stabilitu kolem středu kloubního rozsahu a jak zmiňuji výše, při tenisovém podání, ale i při hodu oštěpem či nadhozu v baseballu, generuje atlet maximální sílu v maximálním rozsahu pohybu vnější rotace v abdukci. To může vyústit ve zranění, pokud něco nepracuje správně.

Proto je důležité mít správně postavený silově kondiční trénink a zařadit vhodné prehab cviky, abyste nemuseli později rameno rehabilitovat.

Praxe

Několikrát jsem zmínil vnější rotaci, ale je nutné poznamenat, že pro zdraví ramene, ale i sílu úderu je nutná i optimální vnitřní rotace. Stačí, když se zamyslíme nad svalovou prací při podání. Hráč se napřahuje koncentrickou vnější rotací, která je bržděna excentrickou vnitřní rotací, poté udeří do míčku pomocí koncentrické vnitřní rotace a brzdí pohyb ruky excentrickou vnější rotací.

Z toho plyne, že je nutné uchovávat optimální rozsah vnitřní rotace a trénovat svaly rotátorové manžety excentricky, koncentricky, ale například i izometricky s perturbací.

Zároveň na rozdíl od lidí, kteří tráví velké množství času u počítače zabalení ve flexi, tenisté a jiní OH (over head) atleti tráví čas spíše v extenzi, tedy záklonu. Trénink těchto specifických skupin se tedy bude diametrálně lišit. Zatím co člověka se sedavým životním stylem budeme chtít dostat spíše do extenze, s OH atletem je to jinak. Čas, který tráví při svém sportu mu mohl narušit neutrálně kyfotické zakřivení hrudní páteře a díky tomu nemusí lopatky pracovat správně. Proto je dobré se zaměřovat spíše na cviky do flexe, pracovat na optimální funkci lopatek, zejména na jejich horní rotaci.

V závěru bych rád zmínil, že excesivní vnější rotace ramene u výše popsaných atletů je pro jejich sportovní výkon nutná a pro některé může být riziková. Ale při optimálně nastaveném tréninkovém plánu, vycházejícím z funkční pohybové diagnostiky daného jedince, je možné riziko zranění minimalizovat.

Zdroje:

Tony Gentilcore & Dean Somerset – Complete Shoulder & Hip Blueprint

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2577490/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2577481/