Manipulace kalorií a přerušované hladovění pro buněčnou obnovu

Historické pozadí

Největším úkolem lidí bylo od pradávna vlastní přežití a tím pádem hlavně opatření potravy. Většina našich předků zažívala poměrně často nějaký druh nedostatku živin. Málokdo měl dlouhodobě přebytek potravy. Mluvíme zde o době od pravěku až do cca počátků 20. století, kdy nastává jakýsi mezník v příčinách úmrtí. S ekonomickým rozvojem a pokrokem medicíny nastává doba, kdy lidé přestávají v důsledku oslabení z nedostatku energie a živin podléhat různým infekcím, což je ještě umocněno zavedením penicilinu do běžné lékařské praxe. V poválečném období se v potravinářském průmyslu začínají hojně užívat rafinované cukry, ztužené tuky a různé chemické látky. Jídlo je dostupnější, levnější a chutnější než kdy dříve. Je ale chudší na vitamíny a minerály, avšak bohatší na energii. Pohybová aktivita lidí začíná postupně klesat. Charakteristickým rysem tohoto období je tedy nevyhnutelně přechod od relativního nedostatku k přebytku energie v organismu. Míra obezity populace roste a s ní také úmrtnost na nemoci oběhové soustavy a rakoviny. Koncem 20. století se s uvedením statinů do klinické praxe úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění snižuje. I přes to jsou však nadále zabijákem číslo 1. Do popředí žebříčku se pomalu dostávají rakoviny. Roli zde ale určitě hraje fakt, že díky zavedení statinů a dalších nových léků stoupl počet lidí, kteří se  spíše rakoviny dožijí.

Z historie tedy víme, že existuje důvod se domnívat, že nedostatek energie je pro nás v určité míře dobrý. Zdá se, že lidová přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti dlouhá léta“… nebo „Snídej sám, obědvej s přítelem, večeři dej nepříteli“, mají nějaké empirické odpodstatnění. A moderní věda tento přístup podporuje. Naši předkové opravdu nebyli hloupí. Vždyť kolik tradičních kultur  pravidelně užívá nějakou formu půstu v rámci tělesné i duchovní očisty po tísíce let. U nás v Česku můžeme za všechny jmenovat tak dobře známý vánoční půst, předcházející svátečnímu hodování.

Fyziologie hladovění

Vypadá to, že díky adaptačním mechanismům, které se vyvinuly v době nedostatku nám krátkodobé hladovění neškodí. Zatímco dlouhodobá kalorická restrikce ve smyslu podvýživy rozkládá tkáně a vážně ohrožuje naše zdraví, krátkodobé hladovění, kdy jsou kalorie v zápětí doplněny, nabízí řadu zdravotních benefitů.

Většina těchto výhod se připisuje ději zvanému autofagie či autofagocytóza, tedy sebepohlcování, kdy buňka doslova požírá a recykluje své nepotřebné organely či jejich zbytky a zlepšuje tak ifrastrukturu vlastního systému. Jedná se o jeden ze základních mechanismů udržení buněčné homeostázy (především energetické hladiny). Nahromaděné zbytky starých buněčných organel jsou významným rysem zestárlých buněk. Jejich pohlcení a přeměna na energii je jakousi buněčnou očistou. Tento proces probíhá a důsledku hladovění celkem plošně, takže zlepšuje fungování celého organismu jako celku.

Experimentální studie zabývající se hladověním prokázaly:

  • Zlepšení využití krevního cukru
  • Snížení systémového zánětu
  • Snížení hladiny LDL cholesterolu a trigliceridů
  • Zlepšení kognitivních funkcí a zdraví mozku
  • Zlepšení sekrece růstového hormonu
  • Snazší kontrolu příjmu energie vedoucí k redukci tělesné hmotnosti
  • Prevenci některých typů rakoviny a vyšší efektivitu chemoterapie
  • Prevenci osteoartritidy a degenerace chrupavek

Metody kontrolovaného hladovění

Prodloužené hladovění – znamená většinou několikadenní, někdy i více než týdenní půst. Tato metoda je výrazně riziková, často neumožňuje běžný pracovní režim a dorovnání kalorické bilance po ní může být obtížné. Tato metoda je nevhodná pro lidi, kteří potřebují budovat svalovou hmotu nebo pro lidi začínajícií s hladověním.

Přerušované hladovění – typicky jednodenní půst (od večeře do večeře) 1 – 2x týdně. Tato metoda je snadněji proveditelná a doplnění energie není tak obtížné. Je vhodná spíše pro lidi s nižším denním energetickým příjmem. Hodnota příjmu pro celý týden musí být rozpočítána do dní kdy je jídlo dovoleno. Přerušované hladovění je také spíše pro zkušenější dietáře, kteří umí počítat kalorie a mají zkušenosti s půstem a vedením foodlogu.

Časově omezený příjem potravy – denní příjem potravy je omezen na určité časové okno během dne. To by nemělo být delší něž 10 hodin. Veškerá energie pro daný den musí být přijata v tomto časovém rámci. To umožňuje využít efektu autofagie bez většího kalorického deficitu a jeho negativních efektů jako degradace svalové hmoty. Tato metoda je velmi lehko zvladatelná a zároveň bezpečná. Je vhodná pro sportovce, protože umožňuje doplňovat energii po tréninku a také vyšší příjem bílkovin. Nehrozí tedy snížení výkonnosti v důsledku úbytku svalové hmoty. Ze zdravotního hlediska je lepší přestat s jídlem odpoledne či v podvečer, nežli vynechávat snídani – už kvůli lepšímu spánku.

 

Metody hladovění vám moho výrazně pomoci zlepšit váš zdravotní stav. Dokonce mohou pomoci i přímo v nemoci. Kdo ví…? Možná i proto ztrácíme v nemoci chuť k jídlu. Dosud stále spíše objevujeme s jak dokonalými systémy přišla příroda sama, než že bychom něco vymysleli. Každopádně hladovění není všemocné a rozhodně díky němu nemůžete jíst, cokoliv se vám zachce, pokud chcete dosáhnout výsledků. Konzumace nezdravých potravin může ovšem účinnost těchto metod snížit a celý proces hladovění výrazně ztěžovat. Proto je lepší se jim vyhýbat, ostatně jako vždy. I tak jsme ale přesvědčeni, že je lepší jej praktikovat, nežli jíst nezdravě od rána do večera.

Topatlet tip pro svátky a oslavy:

Když víte, že vás čeká hostina které neodoláte (nebo jí odolat nechcete), dejte si od rána půst a když už máte dobrého jídla po krk, přestaňte jíst. Ten den už více nejezte. Přestaňte alespoň 3 hodiny před spaním nebo odchodem z oslavy. Pokud se ještě další den nebudete cítit dobře, začněte s jídlem až u oběda a skončete včasnou večeří. Nebo zkuste i denní půst. Mnoho zdaru vám přeje tým Topatlet.cz.