Adaptace

Jako každý živý organismus má i lidské tělo schopnost přizpůsobovat se okolnímu prostředí a pravidelně působícím podnětům. Tomuto přizpůsobení se jiným slovem říká adaptace. V tomto článku nebudeme zabíhat hluboko a jednoduše si vysvětlíme, co adaptace je, a proč je o ní potřeba vědět, pokud chceme dosáhnout kvality pohybu a sportovního výkonu.

Jak uvádím výše, lidské tělo má schopnost se do určité míry přizpůsobovat všemu co na něj pravidelně po delší dobu působí. Můžeme si uvést příklad člověka ve středních letech, který pracuje v kanceláři a celou pracovní dobu sedí na židli. Po práci jede autem domů, kde si sedne na gauč, kouká na televizi, nají se, jde spát a ráno stejná rutina. Pětkrát do týdne, několik let v kuse. Jak může lidský organismus reagovat na takový podnět? Je nutné si uvědomit, že anatomie určuje funkci avšak funkce zároveň ovlivňuje anatomii. Proto pokud bude daná funkce představovat setrvání dlouhé hodiny v určité pozici, rozsahy pohybu, které k dané tělesné funkci nepotřebujete, se po čase zhorší nebo ztratí. (Více o zachovávání rozsahu pohybu v článku zde.

Pokud se budeme bavit o adaptaci na určitou tréninkovou zátěž a zároveň tedy i o zvyšování výkonu, je nutné vzít v úvahu několik faktorů. Nejdůležitější z nich je však velikost přetížení anglicky overload. Zátěž můžeme rozdělit na utlumující, stabilizující a stimulující. Utlumující zátěž představuje nedostatečný podnět pro zlepšení. Sportovec provádí trénink s nedostatečným objemem, intenzitou nebo tréninkový plán, který byl zpočátku stimulující provádí beze změny příliš dlouhou dobu. Po čase daný plán začne představovat stabilizující zátež a tedy přestane docházet ke zlepšování. Pokud však i nadále nedojde ke změně, velikost přetížení bude utlumující a atlet se začne výkonnostně zhoršovat. Proto je vhodné pravidelně tréninkové podněty měnit. Zároveň je nutné zmínit, že nesprávným tréninkem může dojít k neúměrnému, příliš velkému přetížení nebo dlouhodobému přetěžování. V takovém případě nedochází k optimálním adaptačním procesům a zároveň může hrozit sportovci zranění nebo zhoršení ve sportovním výkonu.

Jak ale rozpoznat, co je optimální intenzita, co je optimální objem a popřípadě kdy nejlépe obměnit tréninkový plán? Bohužel na tyto otázky neexistuí jednoduché odpovědi. Co však platí je, že sportovci začátečníci potřebují daleko menší objem a intenzitu než pokročilí sportovci. Adaptace na tréninkový podnět probíhá rychle a proto u nich rychle dochází ke zlepšování. Pro jednoduchou tréninkovou adaptaci je pro začínající sportovce vhodné dělat spíše kvantitativní než kvalitativní změny v tréninku, coz znamená spíš přidávat objem a intenzitu než neustále měnit cviky. Narozdíl od toho pro pokročilé sportovce je pro další zlepšování nutné volit kvalitativní změny. Tedy pravidelně cyklovat tréninkové plány, obměňovat cviky a s objemem a intenzitou manipulovat jen mírně, aby nedocházelo k útlumu.

Výše popsané informace jsou základním seznámením s daným tématem. Každý člověk je jiný a má jiné adaptační schopnosti. Zároveň hrají roli také regenerace, věk nebo druh sportu, který atlet dělá anebo dělal v minulosti. Pro co nejlepší tréninkové výsledky je vhodné konzultovat sestavení tréninkového plánu s odborníkem. Na základě zhodnocení všech výše zmíněných proměnných, výkonnostních cílů a fyzických testů lze sestavit optimální tréninkový plán, který přinese očekávané výsledky.

Zdroje:

  • Silový trénink. Praxe a věda – Zatsiorsky, V. M., Kraemer, W. J.
  • The L2 Fitness Summit Volume 1 – Mike Israetel
  • www.functionalanatomyseminars.com